Meditace

 

 

By Satori

 

Satori23@seznam.cz

 

 

 

 

     O meditaci jsem už v několika článcích něco málo psal, na tomto místě bych však chtěl čistě jen pro přehled vše ještě jednou shrnout a ponechat to zde jako samostatnou kapitolu. Většina podstatných informací už je v podstatě "rozházena" na těchto stránkách v různých sekcích, takže tady v podstatě nejde o nic nového. Na závěr bych chtěl přidat několik zajímavých typů meditací, které jsou vhodné ke cvičení.

 

    Následující odstavce jsou z části citacemi kapitol pojednávající o transu a "meditaci klidu":

 

 

Meditace ve vztahu k relaxaci, koncentraci a transu

 

 

    Meditace patří spolu s koncentrací a relaxací mezi základní mentální techniky. Meditace není motlitba ani prosté odpočívání či jakési nicnedělání, jak si někteří lidé myslí a není také ani nějakým přemýšlením či uvažováním o konkrétním problému. Často se proto říká, že slovní spojení "meditovat o něčem" je ve své podstatě nesmysl. Jednoduše řečeno, meditace je mentální technika vzniklá spojením relaxace a koncentrace. Relaxací rozumíme vědomé uvolňování těla, koncentrací soustředění mysli na vnější či vnitřní objekty. Spojením relaxace a koncentrace během meditace se postupně rozvíjí trans. O transu již bylo pojednáno dříve. Trans můžeme v jistém ohledu chápat jako STAV, který vzniká působením meditace jako mentální techniky na mysl i tělo. Meditaci lze narozdíl od transu chápat jako určitý NÁSTROJ vyvíjející zpravidla určitou ČINNOST, která má  nějakou podstatu a nějaký cíl. Samotná koncentrace ani relaxace stav transu nezpůsobují. Kdybychom prováděli techniku relaxace bez koncentrace, vedlo by to ve skutečnosti pouze ke stavu hlubokého uvolnění, následně bychom upadli do polospánku s potlačeným zatemnělým vědomím a později do spánku úplného. Trans je často popisován jako stav, kdy „tělo spí, ale mysl bdí“. Jde tedy o jakési udržování vědomí pomocí koncentrace na určitém stupni bdělosti. Koncentrace je tudíž technika, která (spolu s relaxací) vyvolává trans a zároveň slouží jako nástroj meditace. Bez koncentrace by nebylo meditace ani transu. Některé meditace se na první pohled mohou zdát, jako by koncentraci nepoužívali, ve skutečnosti je tomu však právě naopak. Mnoho východních mistrů vám řekne, že meditace není koncentrace. Jiní zase tvrdí, že mezi meditací a koncentrací je pouze kvantitativní (nikoli kvalitativní rozdíl). Obě zdánlivě rozdílná tvrzení však lze považovat za správná.

 

    Na západě bývá meditace někdy nahrazována pojmem „rozjímání“. Ani to však není zcela přesné, jelikož označení „rozjímání“ je často subjektivně chápáno pouze jako určitý druh relaxace bez konkrétního předmětu koncentrace, nelze tudíž hovořit o meditaci. Někteří lidé si proto z tohoto důvodu představují meditaci jako prostý stav nicnedělání. To je však chybná představa. Meditace využívá koncentrace mysli  k nejrůznějším účelům - ať už jde o pouhé udržování daného stavu nebo o složitější meditační techniky. Pokud mluvíme o meditaci, jejímž účelem je pouhé udržování stavu (respektive spočívání ve stavu transu), pouze tehdy bychom mohli chápat meditaci a trans částečně jako synonyma. Trans je jakýmsi vedlejším produktem meditace, přichází pozvolna a samovolně za určitých vhodných podmínek - relaxace a koncentrace. Některé meditace probíhají ve stavu transu lépe, jiné jej ke svým cílům dokonce záměrně využívají. Trans také zřetelně pomáhá zpětně udržovat meditaci.

 

 

Poloha těla při meditaci

 

    Existuje mnoho rozličných poloh těla, které jsou pro meditaci vhodné. Mezi nejčastější patří pozice vsedě, ať už jde o "turecký sed", lotosovou či pololotosovou pozici, sed na patách či na obyčejné židli. Nevhodné pro cvičení jsou jakékoliv polohy vleže, při kterých hrozí riziko upadnutí do spánku.  Klasický sed na patách je však vzhledem k dlouhodobému tlaku na chodidla při delším cvičení značně nepohodlný, dosáhnout úplného lotosového sedu je zase pro většinu západních lidí prakticky nemožné. Pololotosový sed s jedním chodidlem na stehně se současným podložením hýždí malým polštářkem představuje pohodlnější a z hlediska celkové polohy těla velice vyrovnanou variantu, při delších meditací při něm však rovněž pohodlí časem zmizí. Turecký sed není také příliš vhodný - je nevyrovnaný a je při něm obvykle nutné opřít se zády o zeď nebo postel.

    Naprosto nejvhodnější pozicí pro meditace člověka západního typu je jednoduše sezení v pohodlném křesle nebo na židli s opěrkou zad se zkříženýma nohama pod židlí a rucemi spočívajícími volně na opěradlech nebo ještě lépe složenými v klíně. Podmínka dokonalého zachování rovných zad nemusí být vždy pečlivě dodržována.

 

Zklidnění mysli

 

    Před počátkem cvičení je vhodné se nejprve zklidnit sérií hlubokých nádechů a výdechů. Toto je obzvláště důležité v případech, kdy jste nesoustředění, napjatí, vnitřně rozrušení či když vás ovládají silné emoce. Proto je vhodné necvičit ihned po nějakých namáhavých či stresujících výkonech nebo v případech, kdy vás přepadá silná únava. Tehdy je lepší jít se nejdříve trochu (ne však příliš dlouho) prospat.

    Nejprve se snažte klidně a zhluboka dýchat. Vždy po každém výdechu následuje pauza. Někdy je nutné takto dýchat i po několik minut, než se alespoň částečně zklidníte. Teprve pak může následovat samotná meditace. Po celou dobu cvičení můžete buď pokračovat v hlubokém, vědomě sledovaném dýchání nebo naopak procesu dýchání nevěnujte pozornost a váš dech se postupem času upraví a prohloubí samovolně. Vyberte si způsob, jaký vám samým nejlépe vyhovuje.

 

Nežádoucí myšlenky

 

    Pokud jde o neustále se objevující myšlenky, existuje několik metod jak se jich účinně zbavit. Mezi jednu z nich patří například vizualizace myšlenek jako proudu řeky, který je odplavuje pryč. Jednoduše v mysli tento proud sledujete a ten po nějaké době sám zmírní a následně zcela vymizí. Jiná metoda vizualizace pracuje s myslí zobrazenou například v podobě desky stolu, na které je spousta nečistot (myšlenek). Následně si představíte malou metličku, kterou tyto nečistoty zametáte pryč a svou mysl tak postupně zbavujete neustálého myšlenkového toku. Další z technik je znázornění nežádoucích myšlenek v podobě nepříjemného hlasitého zvuku, který můžete pomyslně zvolna  zeslabovat. Vhodné je také soustředění na proces dýchání.

    Všechny výše popsané postupy jsou ve skutečnosti mentálními technikami  koncentrace. Jelikož jsou praktikovány za současné relaxace těla, zákonitě vyvolávají po čase stav transu. Jakýkoliv vědomý způsob relaxace představuje vlastně taktéž účinnou koncentrační techniku odstraňující prudění myšlenek upnutím pozornosti na určitou mentální činnost. Stejných výsledků dosáhnete sledováním určitého vnitřního či vnějšího procesu. Vnitřní proces představuje například dýchání, vnějších jevů existuje bezpočet. Stačí si jen vybrat. Vhodné je pasivní pozorování přírody - sledování plynutí mraků, pohybu větví stromů či vnímání krajiny nebo místa (a jeho atmosféry), kde se nacházíte. Toto "VNÍMÁNÍ" jako metoda koncentrace je nesmírně důležitým nástrojem. Již po sérii zklidňujících dechů můžete rovnou přejít k vědomému procesu vnímání a obtížné myšlenky začnou samy postupně mizet. Současně se tak dostáváte krok za krokem do vyrovnaného stavu, který přichází spolu s postupně sílícím transem.

 

Problém s usínáním

 

 

    Troufám si tvrdit, že každému člověku, který se kdy pokoušel meditovat delší dobu je tento problém důvěrně známý. Usínání způsobuje potíže zejména v polohách těla vleže a ve všech pozicích se zavřenýma očima. Důvodem je z velké části nevhodně vybraná doba cvičení (krátce po jídle či po příchodu z práce, kdy je člověk unavený) a v neposlední řadě také nashromážděný spánkový deficit. Pro některé meditace pracující s transem je vhodné mít oči přinejmenším v pokročilých fázích techniky zavřené. Poměrně málo lidí však ví, že pro naprostou většinu meditací je vhodné nechat oči po celou dobu cvičení otevřené. Odpadá tak nežádoucí usínání a je zachován jasnější stupeň vědomí. Jednoduše stačí uvolnit oční svaly a nesoustředěně pozorovat okolí před sebou. Vhodné je zaměřit se na větší oblast podlahy několik metrů před vámi. Po čase se stane, že okolí úplně přestanete očima vnímat a samotné vidění se pozvolna odsune a stane se nedůležitým. Během cvičení můžete kdykoliv mrkat. Cvičení s přivřenýma očima je rovněž vhodné, často při něm však po čase dochází k samovolnému zavírání očí, které se někdy jen obtížně překonává - zvláště pokud je člověk unavený. Při cvičení v přírodě je vhodné nezaujatě a  rozostřeně jednoduše "vnímat zrakem" krajinu před námi.

 

    Někomu pomáhá poslouchat během meditace hudbu. V tomto případě by hudba neměla být příliš hlasitá, měla by být pokud možno monotónní a neměla by vzbuzovat výrazně rušivé emoce. Rozhodně nejsou vhodné například soundtracky z historických velkofilmů plných bitev, ale ani příliš smutné pomalé melodie.

 

    Běžná meditace by měla trvat kolem 10 - 20 minut. Někdy však může být užitečných pouze nějakých 5 minut. Dlouhodobé meditace přesahující půl hodiny pracují obvykle se stavem transu a patří již mezi pokročilejší techniky. Pokud však dokážete spočívat v transu déle jak 30 minut, je to pro vás jedině dobře. Rozvíjíte tak pasivně některé schopnosti a charakteristiky (kterým se zde však nebudu věnovat) a zvyšujete tak též frekvenci výskytu samovolných lucidních snů.

 

 

Některé druhy meditací

 

 

    Na závěr této části bych chtěl uvést přehled některých meditací vhodných ke cvičení. Osobně se věnuji zejména těmto sedmi:

 

1. Prosté spočívání v transu - pro začátečníky je velmi vhodné, je jednoduché a dá se snadno naučit. Trans lze vyvolat spojením relaxace s nějakým vhodným typem koncentrace. Pouhé soustředění se na pocity během transu samo o sobě představuje metodu koncentrace a pomáhá udržovat a prodlužovat meditaci. V transu čas ubíhá jinak, všechno je pomalé a příjemné, okolní svět se zdá být daleko a nedůležitý. Je to jako nějaký druh spánku. Při delším spočívání v transu někdy dochází ke spontánnímu uvolňování energie, ke změnám vnímání pocitů a polohy těla a mohou se objevovat také lehké avšak příjemné závratě, pocity tíhy a současně lehkosti, jemné zdánlivé brnění těla a zkreslené či rozšířené vnímání prostoru. Odpadá stres, tělo i mysl se regeneruje a důsledky této meditace mají mnoho pozitivních vlivů na celkové zdraví člověka. Vše o transu je uvedeno zde.

 

2. Mentální techniky "práce s energií" - tyto techniky jsou nesmírně zajímavé, avšak pokročilejší stupeň jejich zvládnutí je obtížněji dosažitelný. Je třeba cvičit pravidelně a zpravidla i delší dobu. Techniky práce s energií jsou vhodné pro ty, kteří již mají nějaké zkušenosti s meditací a překonali už počáteční úvodní stadium cvičení. Nemusí to však být pravidlem. Některé základní techniky této kategorie si může kdokoliv osvojit i za poměrně krátkou dobu. Podrobně je tato tématika probrána zde.

 

3. "Meditace klidu" - je jí rovněž věnována samostatná kapitola. Jde v podstatě o formu jakéhosi "aktivního snění", které je podobné běžnému "dennímu snění". Provádí se během meditace v transu a má velmi pozitivní vliv na lidskou psychiku. Jde vlastně o záměrné zapojení mysli za účelem vyplnění vnitřních přání a snů za současné relaxace a koncentrace. Více viz odkaz.

 

4. "meditace čistého vnímání" - spočívá v prostém vnímání okolí všemi smysly. Rozvíjí tak postupně schopnosti vnímání do vyšších rovin a představuje variantu některých klasických buddhistických meditací sloužícím k podobným účelům. V buddhismu se jim věnuje populární Satipatthána sutta. O ní bude někdy snad ještě podrobnější řeč. Její podstatou je rozvoj jak vnitřního, tak vnějšího vnímání včetně všech detailů. Pracuje s pozorováním dechu a nazíráním mysli a pociťování. Jde již o pokročilejší techniku praktikovanou za účelem dosažení "plné pozornosti" a uvědomění s jasným pochopením obsahu. Cílem je dosažení co možná maximální bdělosti. Meditace čistého vnímání se dá praktikovat také v běžném životě v nejrůznějších situacích. Třeba při procházení městem nebo během jízdy autobusem. Zkuste se někdy snažit "plně vnímat" a uvidíte, jak je to těžké.

 

5. "Meditace splynutí s okolím" - je zčásti podobná předcházející meditaci, ale narozdíl od ní je vhodná i pro začátečníky, protože je poměrně snadno osvojitelná. Slouží rovněž k rozvoji vnímání a je snahou o dosažení dokonalejší bdělosti. Je to meditace, kde předmětem koncentrace je okolí meditujícího. Důležité je potlačit veškeré nežádoucí myšlenky a snažit se pouze plně soustředit na své okolí za současného ignorování veškerých pocitů vlastního těla. Jednoduše vnímáte pouze své okolí a představujete si, jako by vaše tělo i vaše mysl na daném místě vůbec neexistovala. Vnímáte například prázdnou místnost nebo určité místo někde v přírodě. Můžete si též představovat, jak se pomalu rozpouštíte či rozplýváte až dokonale splynete s daným místem. Zbyde pouze vaše soustředěné vědomí, které vnímá dané místo. Lépe řečeno zbyde jen vnímání daného místa, ještě lépe řečeno - POUZE dané místo. Zajímavá meditace.

 

6. Meditace vhledu - meditace vhledu jsou klasickými buddhistickými meditacemi, jejichž obsahem je soustředění se na podstatu věcí BEZ účasti mysli. Důležité je úplné potlačení mysli. Vhled představuje jakési "vnitřní nazírání", při němž se sama vynořuje pravá podstata věcí. Jde o velmi pokročilé mentální techniky, zatím si zde o nich netroufám psát.

 

7. "Meditace prázdnoty" - rovněž velmi zajímavá meditace, která je poměrně snadná. Dokonce se mi zdá v některých ohledech ještě snadnější než spočívání v transu. To však může být zavádějící pro ty, kteří během meditace pravidelně bojují s nežádoucími myšlenkami. Jejich potlačení je zde vlastně podstatou celé techniky. Tento druh meditace je vhodný i ke cvičení ve stavech deprese či za přítomnosti jiných negativních emocí (stejně jako "meditace splynutí s okolím" či "meditace klidu a představ". Může ji praktikovat téměř kdokoliv a kdykoliv. Je to meditace vzdání se všeho, stav naprosté odevzdanosti, dokonalého uvolnění, prázdnoty, zanechání všech věcí a veškeré činnosti. Přesně takto by se dala tato technika stručně v pár slovech popsat. Předmětem koncentrace je zde soustředí na stav dokonalé prázdnoty mysli prosté veškerých myšlenek, veškerých názorů, veškerých pojmů, veškerých pocitů, opuštění veškerých postojů, je snahou o návrat do původního čistého stavu bez forem a bezpředstavitelnosti. Možná to zní poněkud složitě a je to pro mnohé obtížně pochopitelné, klíčovou věcí pro praktikování této techniky je však v podstatě pouze "udržování prázdné mysli" - mysli prosté myšlenek a emocí - a soustředění se na tento stav prázdnoty. Možná to není zase až tak jednoduché, každopádně se tato meditace cvičí až překvapivě dobře, když je člověk smutný, trápí ho deprese či jiné negativní pocity. Až budete někdy v takové situaci, zkuste tuto techniku. Neříkám, že vás vyléčí z deprese, ale je přinejmenším zajímavé pozorovat, jak snadné je někdy "vzdát se" negativních pocitů. Je to podobné jako upadnutí do hlubokého spánku. Při něm také všechny současné problémy na čas zmizí.

 

                                                                                                                                                                                   

Obsah

 

 

 

4. 2. 2007