TOPlist Nirvána

 

 

 

Nirvána

 

 

 

Úryvek z Lankávatáry sútry, překlad Jiří Černega

 



     "Tak jsem slyšel. Dále se Mahámati otázal: Vznešený, řekni nám o Nirváně.

    Vznešený odpověděl: Označení Nirvána je používáno různými lidmi různě, a tito lidé mohou být rozděleni do čtyř skupin: Jsou lidé, kteří trpí; ti, kteří se obávají utrpení; a ti, kteří myslí na Nirvánu; je zde třída následovníků, kteří myslí na Nirvánu ve vztahu k sobě samotným; a nakonec je zde Nirvána Buddhů.


    Ti, kteří trpí, nebo ti, kteří se obávají utrpení, myslí na Nirvánu, jako na únik a odškodnění. Představují si, že Nirvána znamená budoucí zánik smyslů a smyslových vědomí; neuvědomují si, že Univerzální Vědomí a Nirvána jsou Jedno, a že tento svět života-a-smrti a Nirvána se neliší. Tito nevědomí namísto meditování o bezpředstavitelnosti Nirvány mluví o různých způsobech osvobození. Neboť jsou nevědomými a nechápou učení Tathágatů, ulpívají na takové představě o Nirváně, jež je něčím jiným, než tím, co je spatřováno myslí samotnou, a tak jsou neustále spoutáni v koloběhu života a smrti. Ohledně Nirván, jež jsou rozlišovány filosofy: ve skutečnosti tu nejsou žádné. Někteří filosofové chápou Nirvánu tak, že se nalézá tam, kde systém mysli přestane pracovat, následkem ustání složek, tvořících osobnost a její svět; nebo, že se nalézá tam, kde je naprostá lhostejnost k předmětnému světu a jeho pomíjivosti. Někteří chápou Nirvánu jako stav, kde není žádných vzpomínek na minulost, ani žádných myšlenek o přítomnosti, právě tak, jako když se zhasne lampa, nebo dojde k ustání veškerého substrátu, což je pak filosofy vysvětlováno jako nevyvstávání rozlišování. Ale toto není Nirvána, neboť Nirvána není pouhým ustáním a vakuem.


    A ještě další filosofové vysvětlují osvobození, jako by to bylo pouhé zastavení rozlišování, jako když vítr přestane foukat, nebo, jako když se jedinec vlastním úsilím zbaví dua1istických názorů o vědoucím a vědění, nebo, jako když se zbaví představo nepomíjivosti a pomíjivosti, nebo představo dobru a zlu; nebo, když se zbaví žádostivosti pomocí vědomosti; podle nich, je Nirvána osvobozením. Někteří, vidíce ve 'formě' nositele bolesti, jsou vystrašeni představou 'formy' a hledají štěstí ve světě 'bez-forem'. Někteří se domnívají, že co se týká individuality a všeobecnosti, je ve všech věcech jako vnitřní a vnější, a že zde není žádného zániku, a že všechny bytosti si uchovávají svoji bytost navždy, a v této věčnosti spatřují Nirvánu. Jiní vidí věčnost věcí v představě o Nirváně, jako o pohlcení konečné duše v Nejvyšším Átmanu; nebo pohlíží na všechny věci jako na projev vitální síly nějakého Nejvyššího Ducha, k němuž se všechno navrací; a někteří, ti obzvláště hloupí, prohlašují, že zde jsou dvě základní věci, prvotní substance a prvotní duše, jež vzájemně působí, jedna na druhou, a tak produkují veškeré věci z přeměn vlastností; někteří si myslí, že svět je zrozen z činnosti a proti činnosti a že žádná další příčina není nutná; jiní se domnívají, že Išvara je svobodný stvořitel všech věcí; ulpívajíc na těchto bláhových představách, není pro ně možnosti 'probuzení' a tak pokládají Nirvánu za příliš složitou a myslí, že zde ve skutečnosti není žádného probuzení.


    Někteří si představují, že Nirvána je tam, kde vlastní podstata existuje sama o sobě, neomezovaná ostatními vlastními podstatami, tak, jako pestré peří páva nebo různobarevné krystaly anebo jako špička trnu. Někteří se domnívají, že bytí je Nirvána, jiní, že to je ne-bytí, zatímco další si myslí, že všechny věci a Nirvána by neměly být vzájemně oddělovány. Někteří, domnívajíce se, že čas je Stvořitel a že vyvstávání světa závisí na čase, myslí si, že Nirvána se počíná v čase, jenž je pokládán za Nirvánu. Někteří si myslí, že zde bude Nirvána, když 'dvacet pět' pravd bude všeobecně přijato, nebo když král bude dodržovat šest ctností, a někteří pobožnůstkáři se domnívají, že Nirvána je dosažením ráje.


    Tyto názory, propracované filosofy, jejich různým rozumováním, nejsou v souladu s logikou, ani nemohou být moudrými přijaty. Tito všichni pojímají Nirvánu dualisticky a v určitém příčinném vztahu; podle těchto rozlišování si představují filosofové Nirvánu, ale tam, kde není ani vyvstávání, ani zániku, jak tam může být rozlišování? Každý z filosofů, závisejíc na svých textech, z kterých bere své porozumění, se proviňuje proti pravdě, neboť pravda není taková, jakou si ji představuje. Jediným výsledkem toho je, že jeho mysl ještě více tápe a je ještě více zmatena, neboť Nirvána nemůže být nalezena mentálním hledáním, a čím více je jeho mysl zmatena, tím více mate i ostatní. lidi.


    Co se představy následovníků a mistrů o Nirváně týče, ti stále ještě ulpívají na představě o vlastním egu, a pokoušejí se ji najít tak, že odcházejí do osamění: jejich představa o Nirváně je věčná blaženost, taková, jako je blaženost Samádhi
- blaženost pro ně samotné. Chápou, že svět je pouhým projevem mysli a že veškeré rozlišováni je také projevem mysli, a tak zavrhují společenské vztahy a praktiku jí duchovní disciplínu a v osamění hledají seberealizaci Vznešené Moudrosti, vlastním úsilím. Následují stupně, až do šestého, a dosahují blaženosti Samádhi, ale, neboť stále ještě ulpívají na egoismu, nedosáhnou 'obrácení se' v hlubinách vědomí, a proto nejsou osvobozeni od myslícího vědomí a od nahromaděné zvykové energie. Ulpívajíc na blaženosti Samádhi, vstupují do Nirvány, ale to není Nirvána Tathágatů. Jsou to ti, kteři 'vstoupili do proudu'; a musí se navrátit do tohoto světa života a smrti.


    Dále se Mahámati otázal: Když se bódhisattvové vzdávají svých vlastních zásluh z důvodu osvobození všech bytostí, dosahují duchovní jednoty se vším živoucím; oni sami mohou být očištěni, ale v ostatních ještě může zůstat nevyčerpané zlo a nedozrálá karma. Řekni nám, Vznešený, jak bódhisattvové předávají ujištění o Nirváně? A jaká je Nirvána bódhisattvů?


    Vznešený odpověděl: Mahámati, toto ujištění není ujištěním logiky; neboť to není mysl, která musí být přesvědčena, ale srdce. Bódhisattvovo ujištění přichází s rozvíjejícím se vhledem, ten následuje, když překážky žádostí jsou odstraněny, vědomostní překážky jsou očištěny a bezjáství jasně chápáno a přijato. Když smrtelná mysl přestane rozlišovat, není zde již dále žízeň po životě, sexuální chtíč; již není žádné žízně po učení se a vědomostech, žádné žízně po věčném životě, s ustáním těchto čtyř žízní, zde není již více žádné nashromážděné zvykové energie a poskvrny na hladině Univerzálního Vědomí jsou odstraněny, a bódhisattvové dosáhnou seberealizace Vznešené Moudrosti, která je ujištěním srdce o Nirváně.


    Zde, i v dalších Buddhových zemích jsou bódhisattvové, kteři jsou oddáni bódhisattvovu posláni, ač ještě zcela nemohou zapomenout blaženost Samádhi a klid Nirvány - pro sebe samotné. Učení o Nirváně, kde není žádného substrátu, jenž by zůstal, je odhaleno v závislosti na skrytém významu ku prospěchu těch následovníků, kteří stále ještě ulpívají na myšlenkách o Nirváně pro sebe samotné, aby byli vybídnuti ke snaze naplnit bódhisattvovo posláni -
osvobození všech bytostí. Buddhové Přeměn učí doktríně o Nirváně v závislosti na podmínkách, které se právě naskytnou, a aby povzbudili ty, kteří jsou bojácní a sobečtí. Aby jim pomohli odvrátit jejich myšlenky od nich samotných a aby je povzbudili k hlubšímu soucítěni a většímu úsilí konat pro blaho druhých, dávají jím ujištění do budoucnosti, podpůrnou silou, mocí Buddhů Přeměn, ne však Dharmata-Buddhou.


    Dharma, která ustanovuje Pravdu Vznešené Moudrosti, náleží k říši Dharmata-Buddhy. Bódhisattvům na sedmém a osmém stupni je Transcendentální Poznání odhaleno Dharmata-Buddhou a je jim ukázaná stezka, kterou mají následovat. V dokonalé sebe-realizaci Vznešené Moudrosti, která následuje nepochopitelnou přeměnu smrti bódhisattvovy individuální vůle, již nadále nežije pro sebe, ale život, který potom žije, je Tathágatovým Univerzálním životem, tak, jak se projevuje v jeho přeměnách. V této dokonalé seberealizaci Vznešené Moudrosti dojde bódhisattva poznání, že pro Buddhy zde není Nirvány.


    Smrt Buddhy, veliká Parinirvána, není ani destrukcí, ani smrtí, neboť, pak by muselo následovat zrození a pokračováni. Kdyby zde bylo zániku, byl by to následek-produkující čin, což není. Není to ani zmizení, ani zanecháni, ani dosažení, ani ne-dosažení, neboť pro Buddhy zde není Nirvány.


    Tathágatova Nirvána je tam, kde je poznáno, že zde není nic, jen to, co je spatřováno myslí samotnou; tam, kde je poznání podstaty já-vědomí, jedinec již nadále nechová dualismus rozlišování; je tam, kde již není žádné žízně, ani uchopováni; tam, kde již není žádná připoutanost k vnějším věcem. Nirvána je tam, kde myslící vědomí se všemi svými rozlišováními
- připoutanostmi, odporem a egoismem - je navždy zanecháno; je tam, kde logická měřítka, viděna jako nečinná, již nadále nejsou uchopována; je tam, kde i na samotný pojem pravdy je pohlíženo bez zájmu, neboť i tento pojem zneklidňuje mysl; je tam, kde zbavením se čtyř tvrzení, je vhled do příbytku Reality. Nirvána je tam, kde dvojí žádostivost je odstraněna a dvojí bez-jástvi je trpělivě přijmu- to; kde dosažením 'obrácení se' v hlubinách vědomi, je dosaženo plné seberealizace Vznešené Moudrosti - to je Nirvána Tathágatů.


    Nirvána je tam, kde bódhisattvovy stupně jsou jeden za druhým realizovány; tam, kde podpůrná síla Buddhů podporuje bódhisattvy v blaženosti Samádhi; tam, kde soucítění s ostatními překoná veškeré myšlenky na sebe; tam, kde je plně realizován stupeň Tathágáty.


    Nirvána je říší Dharmata-Buddhy; je tam, kde projev Vznešené Moudrosti, jenž je Buddhovstvím, projevuje sám sebe v Dokonalé Lásce ke všem; tam, kde projev Dokonalé Lásky, která je Tathágatovstvím, projevuje sám sebe ve Vznešené Moudrosti k osvícení všech; tam je zajisté Nirvána!


    Jsou dvě třídy těch, kteří nemusejí dosáhnout Nirvány Tathágatů: ti, kteří opustili bódhisattvovy ideály, a tak nejsou buď v souladu se sútrami nebo se zásadami ctností, a ani s osvobozením. Pak jsou zde praví Bódhisattvové, kteří na základě svých původních slibů, jež na sebe vzali z důvodu osvobození všech, říkají: "Dokud i všechny bytosti nedosáhnou Nirvány, ani já jí nedosáhnu", a dobrovolně se tedy zdržují vstoupení do Nirvány. Ale žádné bytosti nejsou zanechány Tathágaty; jednou bude každý z nich ovlivněn moudrostí a láskou Tathágatů Přeměny, aby položil základ zásluh a stoupal po stupních. Ale, ač ji ještě nerealizovali, jsou již v Tathágatově Nirváně, neboť ve Vznešené Moudrosti jsou všechny věci v Nirváně od počátku."

                                                                             

Info o citovaném textu:

Vyňato z Výboru z buddhistických súter, vydaného roku 1995 nákladem 2000 výtisků nakladatelstvím CAD PRESS, Box 5, Bratislava 42, 844 44, Slovensko, ISBN 80-85349-47-7

CAD PRESS na www: http://www.mujweb.cz/www/aktualni_nabidka/

                                                                                                  

Obsah

 

 

16. 07. 2004